políbit na tvář
plus tvou svatozář
chtěl bych mít tu sebou
Dej mi jí kousek
srdce, ruce, ústa zebou
nemaje tady snář
tak co je s tebou
miláčku
Sny sní se
však pravda spoustu metrů chybí
tak daleko jsi
tady chladno
a jen tvoje oči slíbí
třpytem, zábleskem
že není radno
po ničem toužit
jen objetí a teplo svetru,
co dýchá vůni tvou
mě nutí soužit,
trpět bez tebe
v tom větru
co mele stále jen tu svou…
Miláčku
ruka jež dotýká se tváře
a jde níž
a níž
ode mne není možno vzít si svatozáře
ale lásky ano,
vždyť to víš
Doteky, co teplo tvého těla
přenášej na mne
a hřejí k zbláznění
rozpálí do běla
již žádné zmatení
nikoho nenapadne!!
Že kousek srdce mého
co drží se tě pevně
čeká na svůj zbytek
jenž přiletí
nepřinese kytek
a neuvidí prvně
ale miluje tě
a milovat tě bude…
až do smrti
Tokyo 17.12.2007
