o Kytici

Stála tam na prknech
Krásná jak obrázek,
Já hledal odpověď z nespočet otázek.

Stála tam rozvitá
Jak luční květinka
Kde vítr roznášel života semínka.

xxxxxxxxxxx

Zatuchlá místnost a plesnivá podlaha
Čekání na kata a pištění krys
Praskání ve zdech a mříže před sloupy
A z rány člověka tekoucí hnis

Rozum již umírá, srdce chce žít
Za brány vězení naděje mys
K jídlu je kaše a okurka, nemytá
Z díry pak zaznívá falešné dis

Stála tam na prknech,
Rozkošný andílek
Do hrudi vsadila mosazný kamínek

Stála tam zmatena,
Zářící Jitřenka,
Polibky tišící spálená písmenka

xxxxxxxxxxxx

Na dně té propasti smrtící dřeň
Krvavá kytice, sežehlá tráva
Život si bere daň na úkor radosti
Bratr je po smrti, sestra se vdává

Stála tam na prknech,
Kytici vázala,
Hříchy a bolesti láskou svou smazala

Všichni již odešli
Kytice povadla...
...stála dál na prknech starého divadla